■    Narodil se 15. dubna 1452 ve vesnici Anchiano u Vinci. Rodným domem byl statek mezi Anchianem a Faltognanem asi 3 kilometry od Vinci. Byl nemanželským synem. Nevlastní otec jej přijal za svého.

■    1457-1466 navštěvoval školu ve Vinci

■    1467 se s otcem přestěhoval do Florencie

■    1469-1472 se učil u Andrea del Verrocchia (společně s Pietrem Peruginem, Sandrem Botticellim a Lorenzem di Credi)

■    1472 přijat do florentského malířského cechu sv. Lukáše 

■    1472-1476 zaměstnán jako tovaryš u Verrocchia

■    1478 spiknutí Pazziů proti Medicejským, Leonardo nakreslil oběšeného Bernarda Bandiniho Baroncelliho, vraha Giuliana de' Medici.

■   1482 se odstěhoval na pozvání milánského vévody Ludovica Sforzy (zvaný Ludovico il Moro) do Milána

■    Ludovico Sforza podnítil konflikt mezi Francouzi a císařem Maxmiliánem I., jemuž dal za manželku svou neteř Biancu Mariu Sforza (Sňatek se uskutečnil roku 1491, Leonardo organizoval svatební slavnosti). Roku 1499 jej francouzský král Ludvík XII. vypudil z Milána (Zemřel ve francouzském vězení).

■    1499 opustil Milán a vrátil se do Florencie.

■    1500 Pracoval na opevnění Benátek

■    1507 se setkal s Franceskem Melzim

■    1508 se vrátil do Milána.  

■    1513-1514 pracoval v Římě, žil v domě kardinála Giuliana de' Medici. 

■    1515 okupace Milána francouzským králem Františkem I.

■    1516 Leonardo odešel na pozvání Františka I. do Francie a stal se královým prvním malířem.

■    1518 odešel do Cloux u Amboise

■    2. května 1519 zemřel. Byl pohřben v Amboise v kostele sv. Florentina. Později byly jeho ostatky údajně přeneseny do kaple sv. Huberta na zámku Amboise.

Leonardo je také znám technikou sfumato = žádná rozhraní, velice hladké přechody jakoby kouřový opar

■    Leonardo da Vinci kolem sebe sdružoval lombardskou skupinu žáků, zv. "leonardeschi", která byla později rozšířená o jeho následovníky. Do skupiny patřili: Giampietrino, Francesco Melzi, Giovanni Ambrogio de Predis, Bernardino Luini, Andrea Solario, Giovanni Agostino da Lodi, Giovanni Antonio Boltrafio, Cesare da Sesto, Francesco Napoletano, Marco d'Oggiono, Gian Giacomo Caprotti zv. Salai.

Vybraná díla:

Přestože řada Leonardových děl byla zničena nebo ztracena, do dnešní doby se jich dochovalo poměrně mnoho. Převážně se však jedná o skici  a kresby. Z malířských děl je to pouze 17 obrazů.

Křest Krista, Andrea del Verrocchio, Leonardo da Vinci, (asi 1472-1475), olej na dřevě

Leonardo je autorem levého andílka v levé dolní části obrazu. Druhého andílka (pravého) vytvořil Lorenzo di Credi. Již na první pohled je znatelný Leonardův obrovský talent, kterým již tehdy převyšoval své kolegy. V době vzniku toho díla bylo Leonardovi kolem 20 let.

Klanění tří králů, Leonardo da Vinci, (1479-1481), olej na dřevě

Nikdy nedokončený obraz, na němž je podle některých odborníků zachycen sám autor, byl v roce 2014 restaurován Robertem Belluccim a Patrizií Riitanovou a odhalil tak další důkazy o Leonardově posedlosti dokonalostí.

Dáma s hranostajem, Leonardo da Vinci, (asi 1490), olej na dřevě

Žena na obraze byla identifikována jako Cecilia Gallerani (1473-1536), milenka vévody Lodovica Sforzy, na jehož pozvání přijel Leonardo do Milána.

Salvator Mundi (Spasitel světa), Leonardo da Vinci, (přelom 15. a 16. století), olej na dřevě (ořech)

Jediné dílo, které se dnes nachází v soukromé sbírce. Všechny ostatní nalezneme ve veřejných sbírkách. Dílo bylo během historie několikrát ztraceno a znovuobjeveno. Naposled se zasažené četnými přemalbami objevilo začátkem 21. století, přičemž nebylo jisté, zda se jedná o pravý Leonardův obraz. Jako takový byl prodán za 10 000 dolarů a započalo jeho náročné restaurování. Da Vinciho autorství bylo potvrzeno a cena stoupla. Odkoupil jej dealer umění zhruba za 65 milionu dolarů a následně jej prodal ruskému sběrateli za 127,5 milionu dolarů (asi 3 miliardy korun). Přestože se tato částka zdá až závratná, později ještě stoupla. Roku 2017 byl v aukci uskutečněné v New Yorku vydražen za rekordních 450 312 500 dolarů (více než 10 miliard korun. Přestože kupec nechtěl být vyzrazen, později se zjistilo, že jím byl saúdský korunní princ Mohamed bin Salmán.

Lidské proporce podle Vitruvia, Leonardo da Vinci, (asi 1490), olůvko, hnědý inkoust, lavírováno, papír

Marcus Vitruvius Pollio se narodil 80-70 let před našim letopočtem ve Formii a je znám především pro své dílo Deset knih o architektuře (De Architectura libri decem), ve kterém byla poprvé systematicky ucelená teorie architektury. Dílo vzniklo v letech 29-23 př. n. l. pod patronátem prvního císaře, Octaviana Augusta. Jak název vypovídá, práce je rozdělena do 10 knih, z nichž každá je věnována samostatné části. Leonardova kresba je inspirována 3. knihou, kde se mimo jiné Vitruvius věnuje kompozici chrámů, souladu částí s celkem, symetrii a proporcím. Jako míru použil vztah proporcí lidského těla. Kresba je doplněna Leonardovým komentářem.

Poslední večeře, Leonardo da Vinci, (1495-1498), nástěnná malba

Freska umístěna v refektáři kláštera Madonna delle Grazie (UNESCO). Leonardo zachytil chvíli, kdy Ježíš pronesl slova: "Jeden z vás mě zradí." Kristus je umístěn v trojúhelníkové kompozici. Jeho hlava je centrem perspektivy. Okno za ním lze chápat jako svatozář. Prostor je zjednodušený a umělec se zaměřil na postavy a jejich gesta. Apoštolové jsou rozděleni do čtyř skupin po třech. Freska byla ve velmi špatném stavu a to již za Leonardova života. Ten totiž při jejím vzniku experimentoval s kombinací oleje a tempery a maloval na suchou omítku. Dalším negativním činem bylo v 17. století  probourání dveří do kuchyně. Z průchodu, který nenávratně poškodil místo v oblasti Kristových nohou, se linuly výpary z připravovaných pokrmů. Naopak ke šťastnější události došlo při náletech spojenců za druhé světové války v roce 1943. Jejich moby sice zasáhly a poničili celý objekt, ale jako zázrakem zůstalo toto pozoruhodné dílo téměř netknuté. Dnes jej můžeme spatřit na vlastní oči, ovšem vstup do refektáře je limitován na skupiny po 25 členech.

Mona Lisa - Leonardo da Vinci, (asi 1503-1516), olej na dřevě (topol)

Portrétovaná Lisa Gherardini (1479-1542) byla manželkou Franceska Bartolomea del Giocondo. Proto je dáma označována také jako La Giaconda.